Kam na výlet
Přírodní rezervace Kamenná Hůra je od chaloupky vzdálená cca 1 km. Rezervace je jedním z nejstarších a nejzajímavějších chráněných míst v našem Podkrkonoší. Každopádně Vás neméně osloví mohutné buky s tím, že budete lapat po dechu, kam až se dokázaly vytáhnout. Kdo zná trochu geometrii, nebo komu dokonce říká pane, ten zjistí, že tento obdélníkový tvar do sebe sbalil chráněnou oblast na jihozápadním svahu Kulatého vrchu, který je součástí protáhlého hřbetu jako u naší kočky Mindy, sbíhajícího od Bukoviny u Pecky do údolí říčky Javorky nedaleko neméně krásného Dolního Javoří v bělohradské části Podkrkonoší. Pokud se od chaloupky vydáte šmajdat po modré značce a na rozcestí přibrzdíte a pak na volnoběh budete upalovat po žluté, tak na vlastní kůži zažijete kouzlo místního kraje. Pro milovníky houbařských sportů je zde učiněný ráj. →
Krkonošská vyhlídka u Pecky 1,5 km příjemnou procházkou po modré značce kolem hřbitova, nejvíce vám to zabere cca 30 minut. Připravte si foťáky. Vědomi si hitů dnešních vymožeností tak ulovíte „husté“ selfie s Krkonošemi, Ještědem, Kozákovem, Prachovskými šutry (skálami) anebo s neméně známou Zvičinou. Každopádně Vás ten výhled zblajzne. V roce 2014 byla na jejím vrcholku postavena pidi rozhledna. →
Hrad Pecka je nazýván perla Podkrkonoší. Stejnojmenné městečko ležící na jeho úpatí, je od chalupy vzdáleno 3,4 km. Svižnou procházkou po modré značce kolem hřbitova (hřbitov = opět, chodí se kolem i nakoupit, ať už se neopakujeme) a přes již zmiňovanou Krkonošskou vyhlídku docváláte k cíli za slabou hodinku. →
Městečko Pecka není ale jen hrad. Na spoustu turisticky zajímavých míst narazíte i v podhradí v malém městečku. Svědčí o tom bohatá historie a s ní i řada dochovaných kulturních památek. Na vždy upraveném náměstí, chráněném dokola zajímavými měšťanskými domy z poloviny 19. století a hotely Roubal a Koruna, stojí známý morový sloup z roku 1720 zakončený korintskou hlavicí, na níž stojí socha Panny Marie. A pokud se zde pozorněji rozhlédnete, za obdiv stojí i plně funkční raně barokní kašna. A což teprve kostel sv. Bartoloměje (zasvěcený patronu městečka), jeden z nejkrásněji vyzdobených kostelů ve východních Čechách. Budete-li chtít zabruslit hlouběji do naší historie, před budovou Základní školy v Pecce, postavené v roce 1910, je pomník věnovaný Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic odhalený 21. června 1921, 300 let po popravě českých pánů na Staroměstském náměstí v Praze. V parném létě Vám může přijít určitě vhod i návštěva známého peckovského koupaliště. A kdo si dopřeje toto blízké koupaliště, jistě na zpáteční cestě s radostí uvítá skvělou možnost navštívit zdejší malebnou cukrárnu Zlatá pecka, kde mají výtečnou kávu mnoha druhů, a navíc si dozajista každý rád odnese i pár skvělých pochutin. Například úžasné dorty, chlebíčky, peckovské pivko, zmrzlinu mnoha chutí, kterou Vám místní zmrzlinář namíchá přímo před Vámi ze zmraženého ovoce a mnoha dalších ingrediencí. A buďte bez starostí, stoprocentně se Vám trefí do Vaší chuti. Dorazit na Pecku, jak na hrad, tak do různorodého podhradí Pecka, se rozhodně vyplatí, je to zkrátka p(P)ecka! →
Kostelní cesta z Horní Brusnice na Zvičinu Jak se zpívá v naší známé trampské písničce: „Na Okoř je cesta jako žádná ze sta, roubená je stromama.“ Tak to by se o naší Zvičině říci nedalo, jelikož na její vrchol vede hned několik přírodních cest. Za pozornost dozajista stojí jedna z těch nově otevřených. Navíc patří mezi zdejší vyhledávané turistické trasy, takže nepostrádá směrové ukazatele, informační tabule, turistické značení a další naučné a turistické prvky. Najdete ji pod názvem Kostelní cesta z Horní Brusnice. Pokud se rozhodnete trasu absolvovat celou, cesta začíná u kostela svatého Mikuláše v Horní Brusnici, pokračuje kolem obnovené kapličky a končí u kostela svatého Jana Nepomuckého (který stojí za to navštívit) na již výše zmíněné Zvičině. Výšlap můžete taktéž odstartovat od přírodního hřiště pod kulturním domem v obci. Samozřejmě že na cestě nebylo opomenuto vybudování příjemného turistického odpočívadla. A pokud budete pyšně stát na zdolaném vrcholu nejvyšší hory v Podkrkonoší honosící se názvem Zvičina, nechoďte stejnou cestou zpět, ale pokračujte po červené turistické značce. Každého překvapí nádherná příroda lemující krásnou a pohodlnou lesní cestu, která vás dovede až do Lázní pod Zvičinou. Zde na turistické nadšence čeká rozmanité občerstvení a pro děti minifarma s domácími zvířátky. Když budete příjemně znaveni cestou, není problém si zavolat odvoz, jelikož nejkratší cesta k vašemu automobilu čítá ještě šest kilometrů. Pokud zdoláte celou trasu pěšky až k autu, tak se po vydařeném výletě můžete občerstvit v místním kulturním domě Horní Brusnice, kde Vás uvitá vždy moc milá paní hospodská. Výlet zvládnete s kočárkem do terénu. →
Lázně Bělohrad je malebné městečko ležící v ekologicky čisté kotlině. Pokud se v tomto směru zajímáte o cvrkot pohybového ústrojí a začala Vám včera vrzat kolena, neváhejte. Sice je vzdálené od chaloupky chůzí 4,9 km, ale patříte-li mezi pěší „vytrvalce“, určitě stojí za návštěvu. Modrá značka to jistí a s ní i 1 hodina a 15 minut. Pro zasloužilé lenochy a děti naší doby trvá celá trasa autem cca 10 minut. Cílová rovinka Vás uvítá po 8 km. Pokud si chcete vyšlápnout po stopách místního rodáka K. V. Raise, máte možnost jít po jeho naučné stezce. Za návštěvu rozhodně stojí lázeňský park Bažantnice a jeho zajímavá místa jako Hraběnčino jezírko nebo Annamariánský pramen. Každopádně tyto věhlasné lázně mají skvělé renomé a doporučení jak u nás doma, tak i v pěkném lánu světa. Ty, co se rádi bahní, budou zajímat procedury, které se zde přednostně nabízí díky nedozírným ložiskám hojivé rašeliny. Ta se stala i stavebním kamenem těchto opravdu léčivých procedur, jež tyto lázně nabízí. Neléčí se zde jen nějaké vrzání kloubů, ale veškerá onemocnění pohybového ústrojí. Dospělákům i omladině nabízí procedury s řešením a léčbou pohybového ústrojí - revmatické choroby, bolesti páteře, Bechtěrevova choroba, artróza, stavy po úrazech a ortopedických operacích. →
Miletín Když Vám někdo řekne, jestli znáte Kytici (byla i před nedávnem zfilmována), určitě si každý z nás vzpomene. Málokdo ale už ve své databance dohledá, že se její autor narodil právě zde. Rodiště Karla Jaromíra Erbena a neméně slavný Miletín určitě navštivte. Tuto možnost především ocení fandové naší staré literatury. A my, co mezi tyto „čtivce“ nepatříme, si určitě vzpomeneme na otravný čtenářský deník ze ZŠ a možná i nějakou tu kouli v žákovské, kterou jsme kvůli tomuto literátovi dostali. Miletín je 8 km vzdálený od naší chaloupky, což mezi humny našmajdala v dřevákách a pod plachetkou o polednách i neméně známá Polednice z této slavné sbírky. Sice nevíme a v dochovaných svitcích prý není známo, za jakou dobu to zmákla babka prašnou cestou a s hrbem na zádech, ale autem je to slabých deset minut po asfaltce. A to si vezměte, že v té době byly jiné pařáky! Co se také v zdejším kraji říká, že kdo neochutná „miletínské modlitbičky“ jako by v Podkrkonoší nikdy nebyl! A kdo se chce přece jen hrdinně vydat po stopách K. J. Erbena, nechť tak učinní po jeho naučné stezce. Okruh vedoucí městečkem Miletín a jeho okolím, převážně přírodou, uťapou bez sebevětších problémů všechny věkové kategorie. Polednice je zde vytesaná z kamene a stejně tak i neméně známý Pán na koni. Tak v pohodě. Místní říkají, že v obou sochách je prý ukrytá tajná schránka, do které si caparti hází svá tajná přání. Stezka se skládá ze dvou samostatných okruhů - jeden měří 5 km, druhý 14 km. →
Přírodní památka Hřídelecká Hůra stojí na kopci Malá horka (398 m n.m. - brnkačka). Jedná se o zachovalou prababičku (i sopky Vesuv a Krakatoa), tudíž třetihorní sopku v dnešním kabátě. Od chaloupky je vzdálena jízdou autem 9,8 km. Když nepíchnete, doba jízdy Vám z výletu šlohne 15 minut. →
Zvičina je už s vyšvihlou nadmořskou výškou 671 m. Doběhnete tam od chaloupky po 10 kilometrech. Samo že je tam i přístup autem nebo na kole. Občas tudy ženou domorodci i krávy. Pokud si některou stopnete, bohužel, čas jsme neměřili... Na vrcholu stojí Raisova chata s otáčivou rozhlednou, ze které jsou nádherné výhledy až na Kunětickou horu, Železné hory, Říp (mazec, co?), Milešovku, Bezděz a Jizerské hory. Rozhledna je plně automatizována, takže se nemusíte obávat, že budete vtaženi do funkčnosti mechanismu kvůli úsporám. Zvičina se může pochlubit i vlastní sjezdovkou s vlekem (kotva – ne na kliku), kde lze bez problémů frčet jak na sjezdovkách, tak i po krásném okolí na běžkách. Náročnější fandové zimních sportů použijí vlastní plastový bob anebo dřevěné sáňky „rohačky.“ Na podzim je zde možnost pouštění draků. Co určitě stojí za zhlédnutí, je hojný počet paraglidistů. →
Klenotnice drahých kamenů Nová Paka se délkou přistávací ranveje rovná Zvičině. Takže počítejte s 10 km. Expozice drahých kamenů představuje výběr z obsáhlé muzejní sbírky broušených a leštěných „polodrahokamů“, které pocházejí z nalezišť místních permoníků v okolí Nové Paky. Chloubou je množství vzácných unikátů a přes sto let starých nálezů z lokalit, které jsou dnes již nedostupné či vyčerpané. Můžete tak obdivovat gigantické geody z lomu Hvězda, přírodním děním zbarvené acháty z Kumburského Újezdu, velké kusy jaspisu z Kozákova či hvězdový křemen z vrchu Strážníka. Milovníci šperků zde naleznou ukázky výrobků zhotovených ze zdejších kamenů mistrnými umělci. →
Auto-moto muzeum v Nové Pace je od chaloupky vzdálené 13 km. Na motorizované fandy v tomto odvětví čeká návštěva historických automobilů, motocyklů a jiných neméně zajímavých exponátů. Předpotopní přibližovadla z roku 1870 až po letadla do roku 2005 podle našeho soudu dozajista stojí za zhlédnutí. Zajímavou částí muzea je expozice věnovaná automobilovému a motocyklovému závodníkovi, původnímu majiteli objektu a zakladateli motoristického sportu na Novopacku Antonínu Vitvarovi. Každopádně počítejte s tím, že sem jedete jen na „kukačku“ a že zpět odfrčíte zase ve svém „velorexu.“ →
Hořice Město kamenné krásy - tak to jsou právem nazývány Hořice, které se mohou už z tohoto přízviska pochlubit i svou nejstarší sochařsko – kamenickou školou v Evropě. Taktéž neméně proslaveným motocyklovým závodem 300 zatáček Gustava Havla. Určitě stojí za vidění i zdejší náměstí Jiřího z Poděbrad s vůní hořických trubiček, nedaleká rozhledna Hořický chlum, Masarykova věž samostatnosti a Smetanovy sady. A samozřejmě si nenechte ujít ani křišťálový lesní pramen Kalíšek, kde je poblíž části Dachovy v lese mezi stromy ukryta překrásná studánka. V dávných dobách prý sloužila nejen jako zdroj pitné vody, ale také jako místo, kde se tajně shromažďovaly všemožné spolky. Snadno se sem dostanete příjemnou, asi půlhodinovou procházkou z Hořic, směrem na Dachovy, a to Malátovou stezkou. →
Sochařský park u Sv. Gotharda leží ve městě Hořice (kdo by neznal staré dobré hořické trubičky). Ale to jen mimo soutěž. Jářku, 12 km, co by kamenem dohodil od naší chaloupky. Pokud se přece jen rozhodnete tuto vzdálenost hrdinně zdolat, tak Vás dozajista překvapí, že toto městečko není známé jen těmito lákavými pochutinami. O tom žádná, že je celosvětově proslulé originálními pískovcovými plastikami ať už z Evropy, Asie, či Ameriky. Jednou větou- mistři svého oboru se tady vyblbli. A díky těmto rozmanitým skvostům se tu dodnes zachovala sochařská a keramická tradice a nestala se jen pouhou minulostí. Prostě mlátí se tu do šutrů od roku 1966. Konají se zde i mnohačetná sochařská sympozia, která byla na čas přerušena mezi roky 1970 až 1988. Neměli bychom opomenout, že ten, kdo tady poprvé kopl (resp. stal se průkopníkem těchto tradic) a stal se zakladatelem a s přibývajícími roky i prezidentem, byl akademický sochař Vláďa Preclík. Místem pracovních sletů a aktivit těchto umělců je tradičně magické prostředí lomu U Sv. Josefa. A za ten čas vznikla četná a unikátní sbírka světového sochařství v přírodě (1966– 2000) na svazích Gothardu. Při cestě do lomu Vás oslní více než sto plastik, těchto pískovcových unikátů. To vše na vás vybafne U Sv. Josefa, tzv. Sochařského parku U Sv. Gotharda I. a II. →
Přehrada Les Království Opravdu nelze jinak, než vřele doporučit! Celému tomuto přírodnímu rázu vévodí neměnná údolní přehradní nádrž na řece Labi vystavěná v roce 1920. A pokud jste nadšenci českého rybolovu, není o čem mluvit. Klacky s sebou! Chtěli bychom napsat, že tato vodní nádrž je vzdálená 16km od naší chaloupky lodí, ale bohužel, budete se opět muset spolehnout na svého motorového miláčka. Cesta sem trvá cca dvacet minut. Leží u samoty Tešnov, 4 km proti proudu od města Dvůr Králové nad Labem, v malebném úzkém údolí, jež prochází Kocléřovským hřbetem. Na levém břehu všechny okouzlí dominantní lesní komplex Království, zbytek starého hraničního hvozdu, po němž získala přehrada své jméno. Přehrada je na české poměry neobvyklá svým vysoce estetickým stavebním a pohádkovým provedením. V současnosti je díky své jedinečnosti, vyhledávaným cílem turistického ruchu. A pokud vše stačíte zhlédnout, nezapomeňte se stavit ve stylové restauraci Les Království ve Štěrbově vile. K tomuto není nutno dlouhých proslovů, stačí jen jednou větou: příjemné prostředí, ochotný personál a hlavně výtečná kuchyně, jak pro dospěláky, tak i jejich drobotinu, včetně prima zábavy. →
Čertovy hrady A už je to tady, Čertovy hrady! A kdo by neznal pohádku „S čerty nejsou žerty“! Kdyby to tak šlo, dupnout si čertovským kopýtkem a přes pekelnou bránu tam být coby dup! Ale jelikož nežijeme v pohádkovém světě, což je kolikrát velká škoda, musíme se spolehnout na nějaké „přibližovadlo“ dnešní doby, s kterým do těchto tajemných končin dorazíme po 16 km od chaloupky. Laicky specifikováno, je to místo vonící čertovinou, s čertovsky rozházenými balvany a dalšími neobvyklými skalními útvary ve smíšeném lese s ojedinělými starými buky. Děti po návštěvě těchto kamenných domečků, prolézaček, skrýší a soch však tvrdí, že to je nejlepší přírodní hřiště, které kdy mohli nezbední čerti postavit! Každopádně skvělý výlet provoněný čertovinou a nádherná procházka tímto netradičním komplexem. A toto se zde dá zažít nejen s dětmi. Tyto přírodní útvary připomínají při dobré fantazii pohádkové postavičky a zvířata, a pokud se tu na chvilku posadíte, les vám možná pošeptá i jeden ze zdejších pohádkových příběhů, který se zde udál. Cestu sem hravě zvládnete čertovským tempem na kole, pěšky, autem, ale i busem či vlakem. Těch „pár” čertovských balvanů s čtyřmetrovými skalními útvary plných skulin a schodů do nebe se táhne lesem jak do široka, tak do vysoka. Příjemné a lehce zdolatelné pěší či cyklistické trasy vedou lesem. Takže v letních parnech každý dozajista rád uvítá osvěžující a chladivý výlet. Tip na parkování: Auto lze zaparkovat na křížení zelené turistické značky a silnice č. 325 spojující Doubravici s Bílou Třemešnou. Po zelené turistické značce jsou Čertovy hrady vzdálené cca 600 m. →
Safari a Zoo Dvůr Králové nad Labem Hurá do Afriky! Jen 17km za takovým nezapomenutelným zážitkem, co to je?! A co bychom pro svou drobotinu neudělali, aby měla super zážitek a příjemně jsme je utahali? Od chaloupky již míněných cca 17 km. Co je to ale oproti safari, které čítá mnohonásobně více svou rozlohou a je na konci světa? Tady je máte rovnou u nosu. Za necelých 25 minut jste tady! Zoo Dvůr Králové je jedna z nejkrásnějších zahrad v České republice. Nabízí širokou škálu zvířat a v létě se můžete projet mezi volně vypuštěnou zvěří. Auto kabriolet či kolo nedoporučujeme. Gepard totiž dokáže vyvinout rychlost 128 km v hodině, což neušlape ani známý cyklista a několika násobný mistr světa Olaf Ludwig. Ale každopádně to můžete zkusit. Největší adrenalinový zážitek vás čeká ve lvím výběhu. Nezapomeňte si při odchodu překontrolovat svou partu, s kterou jste sem dojeli. Jak níže budete obeznámeni, zvířectvo u nás na chaloupce zelenou opravdu nemá. A obzvláště ne cizokrajné. →
Hrad Kumburk je od chaloupky vzdálen autem 19 km. Pro „otrlé“: na kole je každý jedinec schopen cestu ku Kumburku odšlapat za hodinu a půl po krásné přírodní cyklostezce. Báječných 17km v pedálech protáhne příjemně kostru a osvěží ducha. Rozhodně to „kolmo“ za to stojí. A za příjemného a pěkného počasí jsou z několika hradních zdí či z klasické dřevěné vyhlídky krásné panoramatické výhledy do malebného okolí. S historií vás seznámí kamenná deska hned za první vstupní bránou. Najdete zde sklepení a stánek, kde lze zakoupit pohlednice, turistické známky (doporučujeme sbírat, jelikož jsou v těchto lokalitách k dispozici), a každý rád dle svého gusta jistě ocení příjemné osvěžení. Vstupné je na rozdíl od Zlaté uličky na Pražském hradě dobrovolné a pomáhá na každoroční nákladné opravy hradu. →
Hospital Kuks (Opravdu si tento zážitek nenechte ujít!) Jedna z mála národních kulturních památek, i když vzdálená 27 km jako stejnojmenná obec Kuks. Poznáte zde, že cesta opravdu nebyla marná. Přivítá Vás už z dálky unikátní barokní komplex bývalých lázní, hospitálu s kostelem Nejsvětější Trojice a původní lékárnou. Byl založený koncem 17. století Františkem Antonínem Šporkem. → Náš tip: Zkombinujte jízdu autem a vlakem. Děti tuto tematickou cestu velmi ocení. Dojeďte na vlakové nádraží Bílá Třemešná ( mimo jiné zde pobýval i J. A. Komenský), kde zaparkujete auto a budete pokračovat směr Kuks vlakem. Cesta je velice zajímavá a příjemná. Kdo by si v klidu ve vlaku (starém, čundráckém kovbojáku, který pamatuje i Rychlé šípy Jaroslava Foglara), který se líně táhne krajinou, nedal vlastní řízek mezi dvěma kedry chleba či nějakou dobrotu, s kterou může drobit do haleluja a přitom nerušeně sledoval nádhernou přírodu kolem než řešil dopravní značky? A než po kolejích dojedete příjemně ukodrcaní na místo určení, přijde Vám zpestřit cestu milý průvodčí a štípnout lístek, který zakoupíte ve vlaku. Další gastronomický zážitek na Vás čeká v již zmíněné obci Kuks přímo proti hospitálu v proslavené Restauraci Baroque. →
Prachovské skály Co bychom se báli na Prachovské skály… Budete bohužel muset odfrčet už trochu dál od chaloupky, a to 30 km. Český ráj a Prachovské skály za to ale opravdu stojí. Kdo by je neznal? Alespoň z vyprávění, z novin anebo z doslechu. Prachovské skály jsou z nejznámějších oblastí Českého ráje. Gigantické pískovcové skalní město a jeho nezaměnitelné okolí lze obdivovat z mnoha otevřených náhorních plošin, na nichž se nacházejí známé vyhlídky - Šlikova, Všetečkova, Hlaholská, vyhlídka Českého ráje a další. A to i přesto, že na sobě nebudete mít horolezecké sedáky a na nohou těžké mačky! →
Zámek hrádek u Nechanic Jedno z nejkouzelnějších míst renesančního vzhledu, a jak se zaslouženě říká, kousek Anglie v Čechách. Kočárem byste se 33 km drkocali asi pěknou chvilku, ale autem to dozajista s veselým kočím ukočírujete za slabou půlhodinku. Místní zámek má velkou tradici. Nehledě na to, že je i jedním z nejvyhledávanějších míst filmařů s celého světa, kteří zde natočili nejeden filmový trhák. Co jsme jen namátkou vylovili ze strožoku a co by stálo za zmínku z naší domácí pokladnice, tak to byl celovečerní film Tmavomodrý svět Jana Svěráka, prvotina herce Martina Dejdara Panství, dnes již pro všechny známá pohádka Princ a Večernice Václava Vorlíčka, Andělská tvář Zdeňka Trošky, a další bijáky. A ze zahraniční produkce neméně slavný seriál Mladý Indiana Jones (USA) - kdo by tento celosvětový unikát o neohroženém hledači pokladů neznal? Jack rozparovač – Láska v kalužích krve (Velká Británie), Komisař Maigret (Francie). Prostě dokumenty, filmy, pohádky… Akorát Mrazík se točil někde na Kamčatce. Tato naše národní chlouba je jednou z nejvýznamnějších romantických staveb na území České republiky. Vznikl v letech 1839 - 1857 ve stylu windsorské gotiky, jako reprezentační sídlo šlechtického rodu Harrachů. Zámecké interiéry mají převážně novorenesanční vzhled. →
Zámek Ratibořice a Babiččino údolí „…Barunko, sehni se pro to pírko, dobrá hospodyňka i přes plot skočí!“ Jasně, kdo by neznal starý dobrý román Babička z povinné četby od Boženy Němcové. Zámek vévodkyně Zaháňské, chaloupka, kde babička s dětmi přebývala, splav kam chodila bláznivá Viktorka si zabékat, a nejde opomenout ani vykutálené psy Sultána a Tyrla… Ale co Vám máme více o této čtivé knize povídat. Zkrátka to celé prostředí Vás vtáhne do děje této knížky, pokud sem, nedaleko Skalice, 40 km od chaloupky zavítáte. Půjdete klikatou cestou, kterou si to babička s dětmi vždy drandila za paní kněžnou na zámek na nějaký ten drb, kolem mlýna (doporučujeme navštívit), kolem sousoší samotné babičky s dětmi, ale více nemá cenu dopředu prozrazovat. Navštivte a uvidíte. Cesta sem opravdu není marná. Pohádkový státní zámek Ratibořice je národní kulturní památkou v Babiččině údolí, které patří mezi nejnavštěvovanější a nejznámější výletní místa východních Čech. →